Podnikatel může mít stabilní zakázky, zdravý obrat i dostatek peněz na účtu, a přesto v bance neuspět s částkou, kterou pro koupi bydlení potřebuje. Nejčastější chyby podnikatelských hypoték nevznikají proto, že by žadatel neměl na splátku. Vznikají ve chvíli, kdy se realita podnikání nepřeloží správně do bankovních pravidel, termínů a dokumentů.
U zaměstnance banka většinou pracuje s několika výplatními páskami. U OSVČ a podnikatelů posuzuje daňové přiznání, obrat na účtu, obor, historii podnikání, výdaje a často i další souvislosti. Příprava proto nezačíná až vyplněním žádosti. Začíná ideálně několik měsíců před hledáním nemovitosti.
Proč se podnikatelská hypotéka posuzuje jinak
Banka nezjišťuje, kolik peněz podnikatelem projde. Zajímá ji především prokazatelný a dlouhodobě udržitelný příjem. To je podstatný rozdíl zejména pro OSVČ s výdajovým paušálem, podnikatele s optimalizovaným ziskem nebo majitele firem, kteří si vyplácejí peníze různými způsoby.
Jedna banka může vycházet primárně ze základu daně, jiná z obratu a další dokáže za určitých podmínek zohlednit hospodářský výsledek společnosti, podíl na zisku nebo kombinaci několika zdrojů příjmů. Neexistuje proto jedna správná odpověď na otázku, kolik hypotéky podnikatel dostane. Záleží na konkrétní struktuře příjmů, nemovitosti, vlastních zdrojích i metodice vybrané banky.
Pokud navíc financujete nemovitost určenou pro podnikání, například kancelář, provozovnu nebo investiční objekt, mohou se pravidla, požadované zajištění i délka splatnosti výrazně lišit od běžné hypotéky na vlastní bydlení. O to více se vyplatí připravit financování dříve, než podepíšete rezervační smlouvu.
Nejčastější chyby podnikatelských hypoték
Žádost podaná hned po daňové optimalizaci
Legální daňová optimalizace dává v podnikání smysl. Problém nastává, když má podnikatel v úmyslu žádat o hypotéku a současně stlačí vykazovaný zisk na minimum. Banka pak může vyhodnotit jeho bonitu výrazně níže, než odpovídá skutečnému cash flow.
Následkem nemusí být pouze zamítnutí žádosti. Častěji banka nabídne nižší úvěr, takže klient musí doplnit více vlastních peněz, zvolit levnější nemovitost nebo přizvat spolužadatele. Správné řešení není platit zbytečně vysoké daně bez plánu. Je potřeba předem propočítat, jaký dopad bude mít zvolená forma výdajů a výše zisku na dostupné financování.
Zaměnění obratu za příjem použitelný pro banku
Obrat 3 miliony korun ročně sám o sobě neříká, zda podnikatel dosáhne na hypotéku ve výši 4, 6 nebo 8 milionů korun. Rozhoduje marže, nákladovost oboru, způsob uplatňování výdajů a pravidla dané banky. U některých profesí mohou banky pracovat s procentem z obratu, ale podmínky se liší a nejsou automatické.
Tato chyba bývá nepříjemná hlavně při hledání nemovitosti. Klient si stanoví rozpočet podle obratu nebo podle toho, co mu řekl známý v podobném oboru. Až při žádosti zjistí, že banka uzná jiný příjem. Rozumnější je ověřit si úvěrový rámec předem, včetně rezervy na případnou změnu sazby nebo horší rok v podnikání.
Neúplné nebo rozporné podklady
Banky obvykle chtějí daňová přiznání, potvrzení o bezdlužnosti, výpisy z účtů a dokumenty související s nemovitostí. U majitelů společností mohou přibýt účetní závěrky, potvrzení o podílu ve firmě, rozhodnutí o výplatě zisku nebo doklady k dalším závazkům.
Problém není jen v chybějícím dokumentu. Varovně působí také situace, kdy daňové přiznání, pohyby na účtu a popis podnikání nedávají dohromady srozumitelný obraz. Typickým příkladem jsou pravidelné hotovostní vklady bez vysvětlení, soukromé platby hrazené z firemního účtu nebo příjem, který nelze doložit smlouvami či fakturami.
Před žádostí má smysl připravit si přehled, ze kterého je jasné, odkud příjmy přicházejí, jaké jsou pravidelné náklady a jaké úvěry či leasingy již splácíte. Nejde o zbytečnou administrativu. Dobře uspořádané podklady zkracují schvalování a snižují riziko, že banka bude případ hodnotit opatrněji, než musí.
Žádost jen u vlastní banky
Vlastní banka zná historii účtu, což může pomoci. Není to ale záruka nejlepší sazby, nejvyšší uznatelné bonity ani nejvhodnějšího procesu. Banka, přes kterou podnikatel běžně platí faktury a odvody, může mít pro jeho typ příjmu přísnější metodiku než konkurence.
Rozdíl mezi nabídkami nebývá jen v úrokové sazbě. Stejně důležitá je maximální výše úvěru, možnost mimořádných splátek, délka fixace, požadavky na pojištění a ochota řešit nestandardní příjem. Srovnávat má smysl až tehdy, když jsou vstupní údaje pro všechny banky stejné. Jinak porovnáváte čísla, která nevypovídají o skutečně dostupné variantě.
V praxi se vyplatí nechat si situaci nejprve analyzovat a teprve poté oslovit instituce, které odpovídají konkrétnímu profilu žadatele. Jiří Houfek, EFA, při hypotékách porovnává nabídky 8 bank a 3 stavebních spořitelen, protože rozdílná metodika může mít na výsledek větší vliv než drobný rozdíl v inzerované sazbě.
Podcenění dalších závazků a pravidelných výdajů
Podnikatelé někdy do odhadu bonity nezapočítají kreditní kartu, kontokorent, spotřebitelský úvěr, leasing auta nebo ručení za firemní financování. Přitom i nečerpaný limit kreditní karty může banka vyhodnotit jako možný budoucí závazek a snížit tím dostupnou výši hypotéky.
Vedle bankovních registrů hraje roli i rodinný rozpočet. Vyšší náklady na děti, výživné, nájem během výstavby nebo kolísavé příjmy z podnikání nejsou důvodem hypotéku vzdát. Musí však být započítané v realistickém scénáři. Splátka, která vyjde v dobrém měsíci, nemusí být bezpečná ve slabší sezoně.
Příliš nízká rezerva po koupi
Použít všechny úspory na kupní cenu a poplatky působí na první pohled efektivně. U podnikatele ale může být nedostatek likvidity rizikovější než u zaměstnance s pravidelnou výplatou. Zakázka se může opozdit, odběratel může zaplatit po splatnosti a výpadek příjmů může přijít právě v době, kdy je potřeba dokončit rekonstrukci nebo zaplatit daň.
Výše rezervy není univerzální. U stabilního oboru s dlouhodobými smlouvami může být nižší než u sezónního podnikání nebo firmy závislé na několika odběratelích. Důležité je, aby po zaplacení vlastních zdrojů zůstala rezerva pro domácnost i provoz podnikání. Někdy dává větší smysl financovat o něco vyšší částku a likviditu si ponechat, jindy je naopak výhodnější snížit úvěr. Rozhoduje celková finanční situace, ne jen úroková sazba.
Podpis rezervační smlouvy bez podmínky financování
Toto je jedna z nejdražších chyb. Podnikatel si vybere nemovitost, zaplatí rezervační poplatek a teprve poté zjišťuje, zda mu banka schválí potřebnou částku. Pokud je rezervační smlouva formulována nevhodně, může o peníze přijít i v situaci, kdy financování objektivně nezíská.
Je vhodné znát ještě před podpisem nejen orientační výši úvěru, ale také limity konkrétního případu. Banka může jinak ocenit starší dům, byt v horším technickém stavu, nemovitost s právní vadou nebo objekt určený k podnikání. Rezervační a kupní dokumentace by měly dávat dostatek času na schválení úvěru i ocenění zástavy.
Hypotéka má obstát i mimo dobrý rok
Dobře nastavené financování není to, které vyjde na hraně bankovní kalkulačky. Je to řešení, které unese výkyv v příjmech, nezablokuje nezbytné peníze pro podnikání a ponechá rodině prostor pro běžný život. Sazba a měsíční splátka jsou důležité, ale samy o sobě nerozhodují o tom, zda bude hypotéka dlouhodobě fungovat.
Největší výhodou podnikatele je často flexibilita a schopnost vytvářet nadprůměrný příjem. Aby se proměnila ve výhodu i při žádosti o hypotéku, potřebuje být příjem správně doložený, financování připravené včas a vyjednané podle konkrétní situace. Klid před podpisem smlouvy obvykle stojí méně než oprava špatně nastavené hypotéky po několika letech.