Klient je OSVČ v oblasti řemeslných služeb. Příjmy má dlouhodobě stabilní, ale bez „zaměstnaneckých“ benefitů. Největším rizikem pro něj nebyl úraz jako takový, ale výpadek příjmu v případě nemoci nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti. Fixní výdaje (nájem dílny, leasing, telefon, účetní) činily přibližně 18 000 Kč měsíčně a osobní výdaje kolem 25 000 Kč. Bez práce by se do několika týdnů dostal do tlaku a začal by škrtat na nesprávných místech.
Původní řešení klienta bylo typické: nízké životní pojištění, vyšší úrazové částky a nulové krytí pracovní neschopnosti. Navíc klient nevěděl, jak dlouho by reálně vydržel z vlastních rezerv – po sečtení všech nákladů vyšlo, že bez příjmu zvládne zhruba 6–8 týdnů. Tato informace byla zásadní pro návrh pojistné ochrany.
Nejprve jsme spočítali minimální „bezpečnou“ dávku, která bude dávat smysl vůči rozpočtu i ceně pojistky. Zvolili jsme nastavení denního odškodného (např. 1 500 Kč) s rozumnou karenční dobou, aby pojistka nepokrývala krátké výpadky, které klient zvládne z rezerv, ale chránila ho při delších situacích. Paralelně jsme nastavili krytí invalidity – to je u OSVČ typicky nejdůležitější bod, protože invalidita znamená dlouhodobé snížení možnosti vydělávat.
Výsledkem bylo pojistné řešení, které odpovídá realitě: krytí invalidity a dlouhodobé pracovní neschopnosti, nikoliv „pocitové“ připojištění bez dopadu na skutečné riziko. Klient získal jasný plán: jakou má rezervu, jak funguje pojistka, a kdy má smysl smlouvu upravit (například při růstu příjmu nebo rozšíření podnikání).