Klient pracuje jako manažer ve větší firmě. Má nadstandardní příjem a zároveň vyšší životní standard – to je kombinace, která často vede k tomu, že lidé platí drahé pojistky, ale krytí nemá logiku. V tomto případě klient platil vysoké pojistné, ale klíčová rizika (invalidita a dlouhodobá pracovní neschopnost) nebyla nastavená adekvátně. V praxi by byl pojištěný „na úraz“, ale ne na situace, které reálně ohrožují jeho schopnost dlouhodobě vydělávat.
Začali jsme kompletní revizí: jaké jsou jeho závazky, jaké výdaje chce udržet i v případě výpadku příjmu, a jaké benefity poskytuje zaměstnavatel (nemocenské, pojištění, případně firemní programy). Zásadní bylo pochopit, že u tohoto klienta je riziko úmrtí statisticky méně pravděpodobné než riziko dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo invalidity, a hlavně – dopad těchto situací na finanční stabilitu je extrémní.
Nastavili jsme pojistné částky tak, aby dávaly smysl k příjmu i závazkům: invalidita jako priorita, pracovní neschopnost jako stabilizační prvek a krytí úmrtí v částce, která pomůže rodině „koupit čas“ (např. pokrytí několika let výdajů a případných závazků). Současně jsme odstranili doplňky, které zvyšovaly cenu, ale nepřidávaly reálnou ochranu.
Klient získal přehlednou a logicky postavenou smlouvu: ví, co je pojištěné a proč, má jasné pojistné částky a hlavně – pojistka odpovídá jeho životní realitě. Výsledkem byla lepší ochrana i nižší měsíční platba díky odstranění neefektivních složek.